Petro, ono je to někdy fakt hodně těžký. Každé z dětí má svůj zájem a skloubit to je náročný. Já nejdřív měla špatné svědomí z toho, že od narození byl A. takový stěhovavý balíček. Starší děti měly hodně kroužků, bylo třeba je různě vozit,vyzvedávat a já ho neustále tahala jako přívažek s sebou. Pak jsem se snažila mu to v určitém věku vynahradit. Ale stejně nikdy se nerozdělím na 3 stejné díly a taky každý potřebuje tu péči a pozornost v jiné míře. Možná až bude dcerka starší a bude mít nějaký svůj zájem, bude to jednodušší. Adam s námi taky jezdí po zápasech dcery a prostě to tam musí vydržet, protože my se chcem dívat a ona nás jako podporu chce. Tudíž už mám vyzkoušeno, že je třeba sbalit dostatek čtení, příp. notebook a on ten půl den zvládne. Prostě jsou věci, přes které nejede vlak. Jednou je to pro jednoho, příště pro druhého....
Pawllo, to je super, máš asi skvělou dceru.