Ahoj holky.
Píši po delší době, čekala jsem, jak dopadneme u psycholožky. Takže psycholožka myslí, že se u Ondry nejedná o poruchu autistickou. Ale jedná se prý o dítě nadané s nevyzrálou emoční stránkou. Prý rozumově i schopností se vyjadřovat je před vrstevníky, ale emočně naopak za nimi, pomalu na úrovni první třídy. Takže děti od něj cosi očekávají, ale on to nedokáže.Podle ní schizoidní osobnost. Zní mi to hrozně, přiznávám.
Postup by měl být - podporovat emoční vývoj správným směrem. Např.ve třídě mu prý už párkrát řekly děti, že je šprt. Prý proto, že si o přestávkách většinou čte. A to různé encyklopedie nebo např. knihy o vesmíru atp. Takové ty pro děti "odborné". Tak psycholožka radí, aby encyklopedie nechal doma a do školy bral knihy zajímavé i pro ostatní. Když si prý bude číst Harryho P., tak se mu nikdo smát nebude. Prostě knihy s příběhem nebo nějaké vtipy, aby se mohl podělit s ostatními.Nějakou zábavu. Aby o tom mohl s ostatními komunikovat. Také dostal za úkol o přestávkách pozorovat ostatní, poslouchat o čem se baví a pak mi to občas doma říct. I si zapisovat, co říkají, to jsme zavrhli hned místě, pochopitelně.Asi aby byl obraze a furt neseděl v lavici se sklopenou hlavou nad knihou.
Ondra, že to chápe a chce to tedy vyzkoušet.
Mimochodem, Ondra snad stále věří na Ježíška ( že by ten opožděný emoční vývoj? ). Řekly byste už dvanáctiletému, inteligentnímu klukovi, jak to je doopravdy? Aby nebyl ve třídě trapnej, že. Mám pocit, že on to vůbec neřeší. Bere Ježíška jako samozřejmost.Myslím, že už by měl vědět, ale je mi líto mu tu iluzi brát jako první. Nevím.
A taky jsem trochu na rozpacích z toho vyšetření. Samozřejmě je fajn, pokud se o PAS nejedná. Ale mně na Ondrovi sedí v té souvislosti tolik věcí...i přečíst si tuto diskuzi mi mnohé vysvětlilo.
Ještě bych měla asi zjistit, co to je ten schizoid, ale zní to tak příšerně, že raději po internetu nepátrám.

A ještě k tomu, jak ho bere sourozenec. Tak mladší Jirka je předpubertou a začíná to být horší. Když byl malinký, tak byl pro něj starší brácha Bůh, jehož kroky někdy nechápal. Ale jak bere rozum, tak jsou střety stále čstější. Musí se moc snažit, aby se vymezil vůči němu.A prosadil svou. On je velmi přátelský, má radost ze spolupráce, ovládá kompromis, je empatický. A to vše Ondra téměř ne. Je to smutné, ale pomalu se od něj odpoutává a hledá svou cestu. A přitom by byl tak šťastný, kdyby měl s bráchou někdy společnou řeč.
Např. nedávno přišel celý šťastný za mnou, že Ondra mu slíbil, že si s ním něco zahraje. Taková prkotina a samozřejmost, ale pro něj velký svátek. Prý Ondrovi ty emoce dozrajou, jen asi později a tak tomu věřím a doufám a chci tomu pomoci.