Moje kočka přímo nečurala do peřin, ale měla takový divný zvyk. Většinou po ránu, když sem se vzbudila, a svět byl hodně krutopřísný místo k životu, tak aby toho nebylo málo, kočka hbitě vyskočila z pelíšku, šla na svůj záchůdek, lapla hovno do tlamičky, přinesla mi ho do postele a z tlamky ho pustila na peřinu. A já sem dycky udělala "Hééééj, co to jako..." A ona to brala jako pochvalu, stydlivě hrabala tlapičkou, že jako takovou pochvalu si snad ani nezaslouží a v hlavce jí už šrotoval plán, jak to příště udělá zase.