Leny, nedá se s tím nic dělat.
Alergie je taková zrádná, někdy se objeví nečekaně, někdy zmizí nečekaně, ale to zas tak časté není.

Mám alergii na kočky, přišlo se na to, až když mi přešla v astma .
Pořídili jsme si kočku, když mi bylo asi čtrnáct a po dvou letech jsem začala mít problémy s dýcháním. Nikdy mi oči při styku s kočkou neslzely, nekýchala jsem, nic. Maximálně když jsem měla škrábanec, tak byl trochu nateklý.
Alergolog mi řekl, že kočičí alergeny jsou hodně silný a víceméně bych neměla přijít ani do styku s někým, kdo kočku má, ty alergeny jsou v jeho oblečení.
Nicméně jsem na tom tak, že teď neberu žádný léky, jsem na hranici, kdy už by se měly brát, ale potíže nemám. Jen když spím v místnosti, kde kočka žije. Můžu klidně celý den mít kočku na klíně, hladit si ji, neslzím, nekýchám, ale musím si pokaždé umýt ruce, nesáhnout si na sliznice (pusa, nos, oči). I tak bych asi žádnou vyrážku či otoky neměla, ale prostě se ten alergen do těla dostane a reaguje v mých průduškách. Kdybych takhle "žila" s kočkou třeba týden, spala jinde, tak si myslím, že by to výrazný vliv nemělo, ale z dlouhodobýho hlediska to je nemožný, zase by se mi astma zhoršilo.

A to já kočky moc miluju. U babičky si kocoura normálně hladím, ale pak honem umýt ruce.
Alergie na kočky není sranda .