Holka nešťastná, tisíce žen se snažilo převychovat alkoholika. Je to jedna z největších chyb, které se mohly dopustit. Moje matka je jednou z nich. Chceš vědět scénář? Roky trápení, ponižování, fyzického napadání, roky plné dluhů, útěky, rozvody, kolečka léčení, krátká období klidu, pak totéž - jak veverka v kruhu. Pětkrát se léčil, dvakrát se rozvedli, dvakrát jsme se od něj stěhovali na druhý konec republiky, dvakrát se matka pokusila o sebevraždu, jednou se v afektu pokusila zabít jeho. PŘESTO - pokaždé mu nakonec odpustila, on se šel léčit, pár let sekal dobrotu a pak - vše nanovo. Když chtěl syna - dokázal nepít PĚT let! A pak ho šel na oslavu zapít . Něco ti řeknu - taky to byl moc fajn chlap, pracovitej, fakt dříč, hodnej, skvělej - dokud - dokud se nenapil. Pak se měnil v agresivní zvíře. Alkoholik umí jít za svým přes mrtvoly. Je úplně jedno, jestli se k němu budeš chovat andělsky, nebo ďábelsky, on si svůj důvod k napití vždycky najde. Ale jednu naději ti dám, když překročí šedesátku, většinou umírají. Tohle asi slyšet nechceš. Ano, existují vyléčení alkoholici - ale to jsou lidé, kteří svůj problém sami sobě přiznali, sami se vší silou vůle chtěli vyškrábat a vědí, že NIKDY až do skonání světa se nesmí napít, ba ani sníst rumovou pralinku a hlavně - dokáží se kontrolovat. Takových je jak šafránu. Ale musí CHTÍT sami. Převýchova ani láska, ať milují sebevětší silou, nezmůže nic. Nikoho nespasíš a sobě a dětem život strašně, ale strašně pohnojíš. Jestli mu chceš dát šanci - pak jednu jedinou. NIKDY ho neber zpět