Ona toho nemá dost, to se asi tak zdá, ve skutečnosti skoro nic nedělá. Na koně jezdí 1* maximálně 2x týdně, je to tady kousek, to má 2* za týden po půl hodině jízdy. Jednou týdně plavání, ale zase se mnou, to si spíš hraje a běhá po tobogánech, plavat se učit nechce. Na kole se musí naučit, už jsem kupovala druhý odrážedlo, to první už bylo malé, má totiž 110 cm, větší už nejsou, s tím si vystačí možná ještě letos. A lyžovat prostě musí, to je jediná aktivita, na které si trváme. Nelyžuje závodně, v žádném oddíle neb nechce, jen se mnou a manželem, ale my poměrně velkou část zimy trávíme na kopcích, už ty dva roky, co byla malinká bylo utrpení, jak jsem nemohla lyžovat. Ona to má pak v podstatě ráda, když už dojedeme, je pyšná, když zvládne červenou a nespadne, modré už nechce, lyžuje celkem dobře, vydrží na kopci od desíti až do čtyř úplně bez problémů. Jen se jí nechce,než ji přemluvím, že vyrazíme, je to takový lenoch, já jí nenutím do sportů, ale má už skoro 20kilo, ne že bych na ní viděla něco špatného, to ne, miliji jí, takovou, jaká je, jí převážně zdravě a to málo, jídlo jí vlastně nutím, stejně je to baculátko, potřebuje pohyb, potřebuje naučit a vštípit vztah ke sportu. Nechci to pro sebe, ale pro ni, do budoucna. Jen se jí nechce, kdybych jí tak nechala u stolu sedět a modelovat. Jak to takhle píšu, zní to strašně, ale ona potřebuje pohyb a nechce ho, ani ten základní, jak jízda na kole nebo hodinová tůra, spíš minitůra po lese.Tak jestli by ji to na kroužku třeba víc nebavilo