Osobne neznam nikoho s postizenym dietem. Mam ale jednu kamaradku, co dite cekala s jednim panem , ktery trval na vsech moznych vysetrenich, aby se dovedel, zda dite bude zdrave. Tvrdil, ze s postizenym ditetem by se nesrovnal a ona, teda kamaradka by mu " to" nedokazala udelat. ( jako si dite nechat).Chapu, ze na to ma kazdy jiny nazor, ale s takovymto chlapem bych ja byt nemohla.Za sebe tvrdim: bud chci rodinu a musim i do jiste miry pocitat s tim, ze dite zdrave byt nemusi, nebo to neriskuji a dite nemam. Pro me je tohle reseni prijatelnejsi, nez jit na potrat, kdyz dite neodpovida mym predstavam. A jak rekl jeden chytry pan: "Prestaneme mu zpivat, jen proto, ze je nemocne?"