Mně se zdá, že mícháš moc věcí dohromady.

Za prvé, jak je to u Záhrobských doma, nikdo nevíme. Já si vzpomínám na rozhovor se Šárkou před pár lety, kde psala, jak ji otec k ničemu nenutí, jak fakt ona sama atd. Zkrátka tenhle rozhovor je jednostranný, jak jinak, její rodiče se rozvádějí a rodina je rozdělená na dvě strany. Může mít pravdu a nemusí, ale na základě jednoho článku těžko soudit. A ani se mi soudit nechce.

Za druhé, nejsem zastáncem bití, ale jedno plácnutí přes zadek někdy pomůže víc a týrá míň než různé sofistikované psychologické metody.

Nejhorší děs je podle mě psychické týrání a tom může být i formou ťuťuňuňu bez jediného plácnutí nebo zvýšení hlasu.