Přidat odpověď
Můj otec byl na nás přísný a hlavně brácha byl bit a musím říct, že jsem vždycky brečela i za něj! Bylo to hrozné! On zlobil, byl drzý, dělal co neměl a otec to řešil bitím, udělal si na nás takovovou pomlázku s gumových pásků ... takhle to asi zní hrozně, ale moc si to nepamatuju, vím, že to nebylo často, spíše jako donucovaný prostředek na postrašení ...
Děti se bít samozřejmě nemají, bohužel po zkušenosti s těma svýma vím, že někdy jsem tak bezmocná a zoufalá a vynervovaná a pokud je uhodím (=dám na zadek) tak ne proto že bych si myslela, že to má smysl nebo je to správné, ale protože už nevím kudy kam a potřebuju, aby udělali co potřebuju, teď hned. Nemá to na ně žádný výchovný efekt, příště zase neposlechnou, jedině až začne "cirkus". Je to začarovaný kruh a nevím jak z něj vystoupit.
Předchozí