Tak mě dcerka o víkendu pěkně napřímo z očka do očka v posteli nablila přímo do obličeje. Odhrnula jsem blitku, odnesla a omyla dcerku, poklidila postele, vykoupala se a usnula. Od té doby mi všechno další přijde v podstatě příjemný a nepodstatný, protože jsem ráda, že už nemá halucinace a netřepe se z horečky. Poslední týden jsem tak nějak ráda, že vůbec jsem.