I mně to tedy překvapuje na 2,5letý dítě. I tedy to dostávání na zadek, až si vydedukuje, že jste tlí, ale to je jiná. Naší, skoro pětiletou, odchod z domu ani nenapadl a to nikdy. Vlastně si vůbec neumí ani představit a přijde jí to jako neskutečné. Řeší, že až se vdá, musí se přestavit pokojík, aby se tam vešel manžel, a na odpověď, že půjdou bydlet do svého domečku následovala hysterická scéna, že ona tady bydlí a je to její dům a nikdy nikam nepůjde. Tak je mi divné, že 2,5leté dítě se rozhodne a chce jít.