já mám neobvyklé jméno, v dětství jsem nijak netrpěla, ale byla nas.aná, že mi ho dali. Ale zas jsem měla možnost "vydírat" dědu. Když jsem zahrála na "strunku Jmenuju se po tobě", vždy z toho něco káplo. Později jsem začala být ráda, že když na mě někdo zavolá, neotočí se deset lidí. A dcery mají taky trochu neobvyklá jména, ale zas ne něco jako Angelo Šupák nebo Sofia Bobčíková. Chce to i trochu myslet na kombinaci s příjmením. Třeba takový Tomáš Dobrý není neobvyklé samostatně, ale to spojení bych nechtěla používat. Nebo třeba Kašpar Směšný.