Já myslím, že to je od úhlu pohledu - kousek za českými luhy a háji takový Volopich, Vomacka, Silena and Skocdopole mohou působit jako poměrně exotické, hůře vyslovitelné a hlavně nicneříkající přídomky. A možná si tam někdo řekne - vida, to je jméno, ne jako to naše blbé Green, Black a Parker. Tím se vůbec nechci zastávat kombinací ala Henrietta Vopajšlíková a Emerich Tvaroh...jen si myslím, že je fajn, když k sobě sedí jména, člověk (resp. celkové nastavení rodiny - pokud je věřící a vyberou neobvyklého světce jako patrona, proč ne) a hlavně to, aby rodiče naučili dítě být na své jméno hrdé, aby ho rádo nosilo. Možná je to častěji ve výchově než ve jménu - znala jsem Milušku (v době mého dětství naprosto nemožné jméno), která byla pro všechny Miluška ...děsně prima, skvělá i včetně jména. Oproti tomu se byla děcka schopná krutě smát tehdy obvyklým Renatkám a Simonkám. Věřím tomu, že Vanessa bude mít dostatečně "vyfutrované" sebevědomí na to, aby jí vadilo jméno Volopichová - tak bych spíš než dítko litovala rodiče, protože zvolená kombinace něco svědčí o úrovni vkusu pojmenovávajících. No, třeba bude žít Vanessa někde v širém světě a nakonec se tam budou divit, proč tak triviální jméno Vanessa k tak exotickému příjmení.