Horamo, souhlasím. Tak třeba Pamela Mia Vomáčková zní úchvatně.

A jak se vybírá jméno nesobecky, to Ti můžu vysvětlit: Prostě si řekneš: Kdybych byla mým dítětem, líbilo by se mi jméno, které jsem mu vybrala? A pokud Tvá odpověď zní ano, tak máš jistou naději na úspěch.

Ne vždy to ale vyjde, jako třeba v mém případě, kdy jsem jako malá holčička zuřila, že hnusnější jméno než to moje snad ani neexistuje a že se v den svých osmnáctin nechám přejmenovat, a všichni dospělí kroutili hlavou nad tím, co mi proboha vadí, když si maminka s tatínkem dali takovou práci s výběrem tak krásného jména.

Už se děsím, že mi to synáčci jednou vrátí i s úroky. Zatím jsou ale se svými jmény spokojeni, snad jim to vydrží.

OT: Až se v půlce května vrátíme z dovolené, tak se Ti ozvu a můžeme zase něco podniknout. Provorozený se cestou z našeho setkání dal slyšet, že "tam bysme měli jezdit častějc". Mám v zásobě pár veselých historek na téma "nekonvenční jména", ale tady to ventilovat fakt nemůžu.