já sama byla jen na CT, ale mladší syn byl v 8mi letech na MR. Byla jsem tam s ním, jelikož není klaustrofobik, tak ho ani nijak neoblbovali. Trochu se bál, tak jsem ho držela za kotník a lehce, ale tak, abych ho nelechtala, jsem mu rukou přejížděla po noze, aby mne pořád cítil. Doktor synovi říkal, že má celou dobu mít zavřené oči, otevřít je až zase venku. A zvuk to byl nepříjemný a pravidelný, jako klepání kladívkem do radiátoru v rytmu vteřinové ručičky u hodin - asi tak nějak. Když pak syn vyjel ven, říkal, že to šlo