Autorkou výroku jsem já a ovládáním jsem nemyslela řvaní - nevím, jak je možný, že se to propojilo.
Ovládáním jsem myslela, tedy spíš jeho odstraněním při porodu to, že žena by se při porodu neměla ohlížet na ostatní a kontrolovat se ve smyslu: nejsou moje pohyby divný? Nevadí, že už jdu podesátý kadit? Chce se mi blinkat, jakna mě budou koukat? Nevypadám divně, když mám pocit, že chci být na všech čtyřech se zadkem vystrčeným do vzduchu? Nemám rozmazanej make-up

Pokud si žena bude při porodu klást podobné otázky (a takových je hodně a většinou je otázka propojená s aby-na-mě-personál/manžel-blbě-nečuměl), tak hladký průběh porodu ohrozí.

Netýká se to primárně řvaní. J8 jsem sice neřvala, ale zato blila jak amina a ani jsem se nenamáhala dobíhat na záchod (ale já nerodila v porodnici) a ještě jsem u toho nadávala, že jsem to Magnum neměla ztláskat

Při porodu prostě nemá být mozek, resp. ta novější vývojová část, myšlení zapojeno vůbec. V porodnici se to praktikuje některým typům žen špatně.