Taky se mi to stávalo, byla jsem i na interně a plicním, na nic se nepřišlo krom nějakého nepravidelného tepu, poslat mě za nějakým psy... nikoho tehdy nenapadlo. Stávalo se mi to paradoxně v dobách, kdy jsem žádným stresem ani zvýšenou zátěží neprocházela. Nakonec mi nejvíce pomohl homeopat, z nynějšího pohledu asi ani ne tak těmi kuličkami, ale svým přístupem (nejeden psycholog by se od něj mohl učit). Až tam jsem si uvědomila, že tyhle stavy jsou reakcí na zátěž, která proběhla klidně půl roku předtím, anebo že se tak už dopředu něčeho bojím - byla jsem vždycky spíš křehčí a nikdy jsem to nechtěla dát najevo, takže jsem v sobě takové věci asi dost potlačovala. Radím najít kohokoliv, kdo s tím pomůže, podle mě je jedno jestli to bude dobrej obvoďák nebo nějaký psychoterapeut, musí ti sednout.