Mám polobriťáčka, ročního
. Je to můj druhý kocourek. První zemřel ve 14-ti letech - onemocněl. Také jsem razila (a razím stále) heslo, že kočka je šťastná venku a že máme bezva okolí, kde se kočkám neubližuje. Můj kocourek se nyní právě zotavil z operace - měl průstřel břicha - diabolka se zastavila ve stehýnku - vyndali mu ji. Kastrovali jsme zároveň. Jeho touha po venku je obrovská, doufám jen, že "tam" již nepůjde - nedokážu mu to odepřít, doma trpí. Takže půl dne doma, půl dne venku. No a doufám, že se mu již nic nestane. NIKDY NEVÍŠ, KDO UBLÍŽÍ, BOHUŽEL!!