Raději bych se snažila pracovat na vlastním vztahu s manželem a snažit se (aspoň občas/ zažít tyhle chvíle s ním, než dávat energii do vztahu, který může v nevěru přerůst....já a můj muž si už taky tolik nepovídáme o knihách a filosofii jako v době, kdy jsme se spolu seznamovali, byli sebou okouzlení, trávili hodiny procházkama, popíjením apod. Teď mi to samozřejmě chybí, protože víc řešíme koktání syna, velké mandle dětí a hypotéku. Kdybych začala svoje citový potřeby ventilovat s někým jiným a čas od času se nepřinutila zažít si znova tyhle chvíle s mým mužem, šlo by manželství brzo do kelu..