Vloni dcera chodila na jinou školu. Holky byly poněkud nepoužitelné - samé fifleny, jak říkala, tak kamarádila s klukama a byla paní učitelkou zařazena mezi tzv. problémové děti - "jak to, že se nekamarádí s holkama?" "inu, má bráchu, tak jí to vyhovuje", povídám.
Od letoška chodí jinam - hned první den byla posazena k holčičce, bez které doteď "neudělá krok" a je to oboustranné.
V první byla vyloženě nešťastná, teď jenom kvete.

Nám pomohla změna školy, ale není to návod pro ostatní. Taky jsme se před tím přechodem jinam fakt hodně modlili - nebyli jsme si jistí, jestli děláme dobře. A nakonec jo