Lucko to je jako všude jinde, záleží na tom, kolik a jak staré jsou děti, taky jestli jsou zdravé/nemocné, jestli máš vlastní bydlení nebo ne, kde bydlíš ( v jakém městě), jestli máš práci, jestli a kolik platí otec na děti výživné, jestli si je bere a tak.

Takže za sebe - děti mám větší (18,10), podařilo se mi koupit na hypo byt , takže sice plácím hypo, ale až jednou doplatím budu mít klid), bydlíme ve větším městě, mám práci, která mě baví i uživí. Ale byly doby, kdy jsem na tom fakt dobře nebyla a znám dost žen, které na tom byly ještě hůř než já ( neměly např. omoc v rodině) a znám je i teď, některé se z toho dostaly, některé na tom doopravdy dobře nejsou, jen je výhoda v tom, že jak nám rostou děti, tak děti už můžou pomoct nebo si pak najít brigádu a přivydělat si. Hodně se ale zajímám o místní azylový dům a vím, že mnohé maminky jaou na tom hodně zle a jejich děti to nemají taky jednoduché. V podstatě neexistují sociální byty pro takovéhle neúplné rodiny, jediné řešení je jít třeba bydlet ve dvou rodinách dohromady.