Neudělala jsi špatně nic, udělala bych to stejně (nota bene když tvou nabídku stejně odmítla), požádala bych manžela, ať si otce srovná (což by neudělal).
Abych tak neběsnila, přeznačkovala bych si to, že je vlastně pěkný, jak táta pečuje o blaho své dcerušky a už bych to neřešila.
(Mimochodem - kdopak ti to pověděl?;-)
U nás v rodině jsme zažili podobnou blbost - ale tam to byla jen záminka - a dotyční se dalších třicet let neviděli- a pak umřeli. (Nešli si ani na pohřeb, bratr a sestra.)