Moje mamka říká, že mám štěstí, že je i můj manžel bordelář, jinak by se mnou už nebyl. Ale! Dceru máme šťastnou, zdravou (což teda netvrdím, že je to dáno bordelem
), její oblečení a plínky mám vždycky čisté, vyprané a poskládané, hračky se snažím uklízet, vařím s nejlepším vědomím a svědomím...ale prostě jinak je v kuchyni bordel, ložnice plná krámů (nemáme žádné skladovací prostory, v ložnici máme oba pc a trávíme tady čas, když malá už spí v pokoji). Máme se rádi, jsme zdraví, šťastní, máme kde bydlet a co jíst...a fakt nás nežere to, že si musíme umýt vidličku, abychom se naobědvali, protože v šuplíku zrovna žádná čistá není
Samozřejmě, nečekané návštěvy jsou problém, nedávno jsme to řešili s kamarádkou
Můj zatím nejhorší zážitek byl, když zazvonil chlap (nečekaně), že jde zkontrolovat plyn. Těsně před zazvoněním se mi v kuchyni vysypaly borůvky, takže chlap se po nich prošel, zkusil troubu, sirku hodil na skypaný sporák plný hrnců...ale co, jsou i horší věci na světě