Ono takových organizací je více. Díky za tip. Už jsem také uvažovala, začít pod někým a postupně se vyčlenit. Jinak že budu pomáhat dětem z DD, sním už od 15 let. Asi jsem mimo A postupně z toho vzniká ten projekt. A taky tou dobou jsem se rozhodla, že až budu "dospělá" vychovám alespoň jedno dítko z DD. Z výchovou stejně starých dětí mám trochu, podotýkám trochu zkušenosti. Vedla jsem skautský oddíl, dvakrát týdně dvě hodiny, jednou měsíčně víkend a jednou ročně 14 dní, není to samé, ale jistou představu to udělá. Měla jsem tam chlapce s jizvama na mozku, který občas zapomínal i své jméno a občas se pomočoval, pár hyperaktivů a jednoho, který nevyrůstal v úplně ideální rodině, trávil spoustu času v baru svých rodičů a rostl jako dříví v lese. Jasně že to není srovnatelné, ale myslím, že nějakou přípravu mám, že nepůjdu úplně do neznámých vod. Ale taky vím, že to bude fakt těžší. Rozhodnutá jsem, muž mě v tom podporuje. Jen otázkou je kdy, to je vše. Čím víc nad tím přemýšlím, tím dochází k závěru, že počkáme aspoň ty tři roky, to už bude jasné, jestli stěhování klapne, nebo zůstaneme a podle toho se zařídíme.