marťuško, tvá vize světa, kde se všichni dokážou domluvit, vyjít si vstříc a když se budou snažit, tak se budou mít všichni rádi a žili a byli a dokud neumřeli jsou tu dodnes je krásná, leč dle mého názoru není na světě všechno tak jednoduché. Na snahu a domluvu musí být vždy dvě strany a ještě to nesmí nepříznivě ovlivnit nejaké vnější faktory, jinak to nefunguje.

U nás byl u tchýně klid, zabavila se holkou a my se snažili co nejvíc zmizet, akorát dělala smutné scény, že odjíždíme a že za kamarády a na hory si máme jezdit v létě, a ne když je sníh a náledí. Zato po návratu domu mne čekala ségra s několikahodinovým monologem o průběhu svátků u našich, rozbolel mne žaludek, bylo mi zle, obrečela jsem to. Holky, mít blbou tchýni je hrozné, ale člověk si pořád může udržovat ten odstup, že je to vpodstatě cizí člověk. Ale jak mám ukoncit vztahy s vlastnimi rodici, to je proti prirode, clovek jim dava dalsi a dalsi sance, ze to tak nemysleli, ze to bylo vyjimecne, clovek je tak blby a ma tak kratkou pamet, proc mne to pokazde tak prekvapi a rozhodi, vzdyt je to uz roky stejne- nerespektuji mne, nemysli na nas jen na sebe, tesim se na ne, styska se mi po nich, jedu k nim s jakousi vsugerovanou iluzi o laskyplne rodicovske naruci, vjedem si do vlasu, zhadame se, vsichni jsou nasrani, mne je spatne, vyslechnu si co jsem za nezdarneho potomka, odjizdim s tim, ze mi muzou vlezt na hrb a uz mne tam neuvidi a pak tam lezu zase, protoze co kdyby se stal zazrak. Obzvlast kdyz je to jeste okorenene tim, ze si k sobe vzali babicku, kterou miluju a ktera nikoho jineho nez nas na svete nema, takze kdyz ji chci videt, tak se musim potkat i s nima.
Kdyz clovek prijde s nejakou vyhradou, s naprosto konkretnimi pripominkami, ktere ma podlozene i od citove nezainteresovanych kamaradu, tak mu do oci reknou, ze lze, ze to vubec neni pravda, ani na vterinu nezapochybuji o te sve jedine spravne ceste, o jedinem spravnem postoji a pristupu. Jsem z toho tak nestastna, znovu a znovu si prozivam ta zklamani. Clovek ma ve sve rodice takovou duveru a viru. Uplne chapu ty manzely, kteri nechteji videt, co je jejich matinka ve skutecnosti zac. Oni to vedi, ale zaroven to odmitaji pripustit. Jako ja.