...tak já hlavně neříkám "aby jsi", ale "abys"
Troufám si říct, že poznám podle tónu pláče, co se s malou děje. Někdy pláče bolestí, to zpozorním, ale jindy si prostě jen vymýšlí, ječí, kope kolem sebe a sama neví co chce. Tehdy to občas řeknu. Jen někdy udělám. Jí prostě chytne rapl a když se to rozjede, tak není k zastavení. Zrovna včera ječela jako na lesy. Chtěla koukat na Krtka a kalhotky, ale na netu jsme ho nenašli. Tak jí manžel pustil DVD na notebooku. Děsnej jek, kopání a skákání, výkřiky. Skončilo to v koupelně opláchnutím obličejíku vlažnó vodó.