Byla jsem na nádraží vyprovodit mamku (jela na dovču). Vedle nás stála partička cca 20-25 let 3 kluci a holka. Syn (2roky) se po obědě blbě vyspal a byl nesnesitelný a protivný neposlouchal, utíkal do cesty atd. První jsem mu chtěla domluvit, vysvětlovala jsem, přemlouvala, slibovala, prosila a nakonec jeli kolem policajti tak říkám, že si ho za to zlobení vezmou do vězení. Skupinka mladých se rozčílila začla se "mezi sebou" tak aby to každý slyšel bavit, že tohle je výchova a že oni takhle děti vychovávat nebudou, že pak ty děcka nemají být takové a co z něj vyroste. No rozčílilio mě to, tak jsem se jich ptala kolik dětí mají, že jsou tak chytří a že žádné, ale že děti budou vychovávat narozdíl ode mě dobře.

Slyšely jste nějaké dobré rady na výchovu od lidí, kteří nemají děti?