Přidat odpověď
Máme 6 nebo 7 let dvě marginaty (teda byly tři, jedna zdrhla), když jsme je dovezli byly jak padesátikoruna - 3 se vlezly do krabičky od čaje a já si po pravdě neumím představit, jak je možné je chovat doma. Naše mají samec 2,2 kg, samice asi 1,8 (rozdíl je před zazimováním a po zimě). První dva nebo tři roky to bylo v pohodě - měly turboterárko - 1,7mx80cm. Pak jsme je na léto začali dávat ven - ohrada 4,5x4,5 metru. To jim šlo náramně k duhu, poporostly. Bohužel se nám nedařilo je zimovat a 2 roky jsme strávili s želvami volně putujícími po baráku - děs běs. V terárku měli málo místa a dělaly takový bugr, že jsme vyměkli a nechali je na volno v baráku. Předloni se nám je poprvé povedlo zazimovat, bohužel v prosinci se strašně oteplilo a když jsem šla do sklepa pro jablka, kousnul mě želvák do palce a bylo po spaní. Loni poprvé zabraly pořádně a od konce října do dubna spaly. V dubnu jsme je vytáhli ze sklepa a probudily se v pohodě, teď už jsou zase venku. Ze začátku jsme to úplně nevychytali (myslím, že to bylo v době, kdy byly v zimě na volno doma bez žárovky) a samice má docela hodně pyramidovatý krunýř. To je estetická vada, jinak jsou OK. Žrádlo se u našich želv ustálilo krom trávy a jeteliny, která roste ve výběhu, na pampeliškách, čínském zelí, rajčatech, kočičích granulích, tvarohu a vajíčkách. Jinak jsou to děsné popelnice a sežerou cokoli co najdou. Jsou chytré, když se potulovaly po baráku, velmi dobře věděly, kdy se v koupelně servíruje krmení, kde mají misky kočky a kde pes, pozorovali jsme interakce s ostatními zvířaty, když jsem byla sama doma, měla jsem je pořád pod nohama v kuchyni. Byly původně syna, ten už přes týden není doma a já bych je tak nejraději někam udala - ale zas je fakt, že když to srovnám se psy, vyžadují podstatně míň starostí.
Předchozí