Tak já jsem se inspirovala u sestry, která mi popisovala zajímavý psychologický tah, kdy přednášející v hlučné učebně začne šeptat.. aby zaujala:)

Malá je v roce někdy vztekloň nebo 20x během 3 minut zkouší zakázané.. a přesně - ono se to za den nastřádá.. Já to řeším právě tak, že se schoulím nebo si sednu na zem a schovám tvář a oči.. tedy nepředstírám, že brečím (to by mi přišlo jako vydírání, malá se z cizího pláče spolehlivě rozpláče), ale jsem vážná, předstírám, že přemýšlím, občas vykouknu za prsty.. Kdybych odešla, začala by plakat, takže to nemůžu, ale jinak funguj, že chce se mnou udržovat kontakt - slovní, očima.. takže zatím vždy přestala prudit a začala řešit mě a můj nekontaktní postoj vůči ní.