Na návštěvách taky mám pocit, že děti vnímám jinak. Třeba to jak jsou bezprostřední a bez společenského nátěru.
Sušenky nenakousávají, oni všechno sežerou
, ale třeba vlezly do pokoje, který nebyl dětský, pak jsem jim to vysvětlovala. Raději ale chodím k dětným, tak mi příjde, že mají vyšší míru tolerance - resp. zkušenosti.
Nakonec, kdo určuje normu?