no manžel je pryč vlastně pořáda když se dolopotí z práce, tak už jej nechci otravovat...má dost svého, bohužel jediné kam si dovolím jít je hřiště- ale je to to samé- hlídám děti a to tedy není odpočinek, nakupovat jsem sobě byla cca po 5 letech v dubnu protože se na mě nemohl dívat můj bratr...a mě bylo děsně ale děsně trapně...je pravda že nějak nemůžu shodit a kynu, byla jsem zvyklá cvičit-doma, ale nemám čas, mám aktivní děti, chodí spát až tak v 9-10 hod, abolutně ničím je neutahám, je to kolotoč co mě vysiluje a momentálně mě z toho až přepadla deprese...