o prázdinách nás hlídali její rodiče, ne na celé, ale zrpvu ten týden nebo dva....nic jiného bych také nechtěla.přes rok moc ne, ale ty prázdniny jsme byli tam.musí moc dobře vědět jak to člověku pomůže. i kdyby nic nutně nepotřeboval, tak aby jen nabral síly.dětství bych shrnula jednou větou - hlavně neotravovat.ale byla na nás sama, resp jednou za 14dní nás měl na víkend táta.chápu že byla unavená. na výlety jsem měla turisťák. mým cílem bylo se co nejrychleji osamostatnit a frnknout....ale stále tam byla touha mít norm. rodinu. no jednou větou to popsat nelze. život vedle sebe ne spolu.
ano co jsem čekala že se s důchodem mění....kdyby chtěla mohla být babičkou už dávno...já to brala vážně jako vyjímečnou pomoc....no ani to není možné