"jen peníze"? Ale předpokládám, že jste těmi penězi nepohrdli a vzali jste si je, že?

Každý se stará jak umí, někomu je dáno i citově, někomu míň.

To, co tady padlo od Tebe, Terezo, a od Karolíny, mi přijde děsivě sobecké, o to děsivěji, že to vnímáte s takovou samozřejmostí a nevinností, jako když dítě utrhne nohu mouše.

Chápala bych naprosto, že se dítě v dospělosti zcela "odstřihne" od rodiče, který ho v dětství týral, zneužíval, odložil apod. a takovému rodiči nepodá ani vodu (a ovšem od něho také nic nepřijme).

Ale připadá mi sobecké zachovat se stylem "ty ses na mě vykašlal, tak já se vykašlu na tebe" vůči rodiči, který netýral a neubližoval, ale staral se tak, jak uměl, i když se podle mého názoru mohl starat víc.

Ano, může to ovlivnit třeba to, že když bude dotyčný bezmocný, snáze si k sobě nastěhuji a dochovám někoho, kdo se ke mně celý život choval hezky, než když jsou ty vztahy chladné. Asi by se člověk neangažoval tak moc jako u někoho milovaného, ale aby se neangažoval vůbec? A vyhrožoval tím dopředu, protože mi dotyčný nepomáhal s dětmi, tak jak já jsem si představovala?

Ani se těm rodičům nedivím, že TAKTO sobeckým dětem nehodlají obětovat zbytek života.