Tak jsme si jedno z děcek přivezli z tábora s angínou (možná to byla jen viróza, ale doktorka v městečku to tak odhadla - druhý den v Praze mu doktorka udělala CRP a ATB zkrátila), druhé nám dneska volalo, že bylo u doktorky taky. Zdravotníce je tam dost pečlivá, je to medička před dokončením, ale tak nějak bych čekal, že nebudeme mi volat o info podle info od dětí (mají mobily jen v poledne hodinu a jen některé dny), ale naopak, že nás v případě horečky a návštěvy dr. budou informovat.

Přeci jen, papír od pediatričky, ani naše info nemusí obsahovat vše (třeba neobsahuje historii ATB v poslední době), a nakonec prostě léčby dítěte je naše pravomoc, kterou by měl tábor a lékařka překročit jen v případě nezbytnosti a nedostupnosti. Taky naše pediatrička měla značné výhrady proti léčení dětí pod stanem...

Náš tábor je docela fajn, děti tam jezdí řadu let, ale tohle mne trošku irituje. Jsem z rodičů, kteří se vždy bránili přílišnému pře-skautštění tábora. Ale jsou tam přátelé, rodiče, kteří občas pokřikují, že děti musí čelit obtížím a podobné "kecy" (!c je v koncovce obojetná souhláska, ač jinak měkká!). Tábor je stanový, na krásné loučce v kaňonu a meandru řeky, elektřina a voda se vede několik set m ze spřáteleného rekreačního zařízení. Mají centrální kuchyni, ale oddíly mají i svoje vlastní a některá jídla si vaří samy. (Ad absurdum by ovšem všechna děcka měla mít zdravotní potravinářský průkaz.) Jenže to se pak snadněji šíří nemoci.