Pomůže čas.Já jsem o tátu přišla minulý rok v červnu. Bydlel na moravě byla jsem tam na velikonoce ,ale jen na tři dny když jsme odjížděli byl hrozně smutný. Měl rakovinu vypukla v Lednu a v červnu bylo po všem. Ještě jsem sním dva dny před smrtí mluvila,že přijedeme 2 července,že musím s malým na urologii(byly tam dlouhé objednací časy) 25.6 mi stréjda volal,že táta umřel
Toto mně trápilo velmi dlouho. A dodnes vidím jeho ztrápený obličej (jakoby věděl,že nás vidí naposledy) když jsme odjížděli a mávali mu na jaře.
Minulý týden jsem přijela z moravy pořád cítím křivdu,že tam jedu za svou babičkou a né tátou,který byl ještě mladý,ale srovnávám se s tím.