Taky dobrý. Já mám třeba u manžela problém s tím, že nevím jestli se trápí nebo ne. Ráda bych mu byla útěchou, ale on o to asi ani nestojí asi se s tím srovnává sám v sobě. Vždycky jsem to já, kdo brečí a hroutí se. Jeho jsem asi nikdy brečet neviděla, ani na pohřbech. Na to, že mi nevyznává lásku, nebo mě neutěšuje, když bych to sama potřebovala jsem si už zvykla.