Řeknu ti to takhle. Můj strýc si s novou ženou pořídil dítě, když mu bylo 50let. Má ještě dceru z prvního manželství, která je téměř o 30 let starší a protože se rozvedl hodně brzo a každý žil na druhé straně zeměkoule, tak jí skoro nezná. S o to větší vervou a nedšením se rozhodl věnovat druhé dceři. Ale protože se z něho postupem doby stal velice úzkostlivý pán, tak je z toho naprostá katastrofa. Jeho dneska už 13letá dcerka neumí jezdit na kole-co kdyby se jí něco stalo. Zabavil jí kolečkové brusle-příliš nebezpečné. Jezdí pro ní do školy i ze školy, má to asi 500m, ale toho nebezpečí co všude kolem číhá~d(dcera protestovala tak důrazně, že se musí schovávat, aby ho někdo z jejich spolužáků neviděl, ale přesto jezdí)Ona nesmí nic, všechno je nebezpečný, všude by se jí mohlo něco stát. Vyrostla z ní neurotická, obtloustlá holka, která nemá skoro žádné kamarády a už se stala i obětí šikany. Je mi jí fakt líto. Ale jemu to můžeš říkat horem dole, ale zbytečně. Ani vlastní manželka s ním nic nezmůže.