Niky, popisuješ přesně to, co cítím i já.
Jsem tady od toho, abych svým dcerám otevírala dveře a ukazovala jim, co se za nimi skrývá. Támhle je ten a ten sport, támhle se tancuje, zpívá, modeluje a hraje na nástroj. Nemohou vynikat ve všem, nemohou si ani všechny činnosti oblíbit a osvojit, protože den má jen 24 hodin.

Hru na hudební nástroj považuju ve školním věku za jednu ze základních dovedností. I hluchý může hrát na flétnu, nebo piano, ti lepší zase třeba na housle.
Chápu, že mnoho dětí nemá výtvarný talent, ale stejně je budu občas brát na nějakou tu výstavu a doma budeme ve volných chvilkách něco vytvářet. (Teď u nás frčí koláže a šperkařství).

Opera a balet holkám k srdci nepřirostly. Do divadel ale chodíme pravidelně, holky se nadchly pro animaci a výrobu loutek.
Ráda lyžuju, dcery ne. Na hory jezdíme 2x do roka, holky sjedou kopec obstojně, stejně tak i plavou, hrají tenis a zkusily i golf. Zatím ze sportů vedou kolečkové brusle a cyklistika.
Je to jejich volba. Ale jak jsem psala v úvodu - já jim ukazuju, že je svět barevný a lidské zájmy různorodé.