Je ovšem otázka, JAK bojovat. Myslím si, že tím, že s ním zůstává a nabízí se mu atd. se mu v momentálním rozpoložení jen ještě více zošklivuje. Když ho slušně, ale rozhodně vypakuje třeba s tím, že kdyby časem změnil názor a ona bude ještě volná, můžou se o tom pobavit (ale já osobně bych ho už nechtěla, protože takhle se "zamilovat" může příště zas), bude v jeho očích mnohem výš než takto. Moc nevěřím tomu, že by si dal "domluvit" od nějaké "autority" - spíš ho to poňoukne, aby si stál na svém (můžu se samozřejmě mýlit, možná by si někdo domluvit dal, ale moc tomu nevěřím)...

Pokud jde o to dítě, tak ji chápu, že to nechce podstoupit proti jeho vůli.

Pro zakladatelku - myslím, že to rameno, které jí poskytuješ, je to, co od tebe potřebuje. Potřebuje se vyplakat, a potřebuje čas, aby jí city dovolily použít rozum. Můžeš jí předestřít nějaké možnosti nebo své názory, ale rozhodnout se, jak naložit se svým životem, musí jen ona. Nakonec to zvládne.