Pana manžela bych vyrazila a na IVF bych nešla (zavolala bych tam a zeptala se, zda mohu s injekcema hned přestat, nebo jak postupovat, když se žádná akce konat nebude). Nebude určitě první ani poslední, kdo to stopne, nikdo v nemocnici nad tím hlavou kroutit nebude.

A teď jedna věc speciálně pro Tvou ségru:
Moje kamarádka se rozvedla v 37 letech - manžel klasicky odešel za jinou, měli za sebou několik neúspěšných IVF pokusů, byla opravdu zoufalá že už dítě mít nikdy nebude. Asi za 2 roky se seznámila s moc fajn chlapíkem a velmi brzy otěhotněla. Teď jí je něco přes 40, má moc hezké manželství a 2 děti, které počali úplně přirozeně. Takže, hlavu vzhůru, život ještě neskončil!