Vím, že by se boty měly zkusit, ale i když jsem dceři zatím boty kupovala v lékárně nebo v prodejně, nikdy jsem si stejně nebyla jistá, jak jí jsou. Tak nějak nemám šanci to zjistit. Vím, že se prst strká za patičku, ale jakmile to zkusím, dcera se začne vyzouvat, tudíž nezjistím nic. Maximálně ji nechám v botách projít po prodejně, abych zjistila, jestli v nich zakopává nebo ne. Spoustu bot na prodejně taky odmítne obout, kope nohama, vzpíná se, řve na celé kolo, prostě horor. Druhá osoba na pomoc je mi k ničemu. Takže po takovém nákupu odcházím z prodejny nebo lékárny zničená, totálně zpocená, dokopaná, napůl ohluchlá a s přesvědčením, že dcera bude chodit asi bosa. Teď jsem v 3. trimestru, takže představa, že za měsíc, až tu zimní boty na prodejnách budou v relativně slušném výběru, budu tohle absolvovat, mě teda upřímně děsí. A kdo ví, jestli za měsíc nebudu v porodnici. S dcerou nepohne bohužel nic. Když se rozhodne, že boty na nohy nechce, tak pro to udělá všechno.