starší dcera má z knoflíků fobii taky, začla s tím někde v 1,5 roce, docela nám trvalo, než jsme pochopili, že to není rozmar, ale opravdu se jí to ekluje, já do té doby o téhle fobii neměla ani tucha. Když trochu začla mluvit, říkala, že jaou zlý a koušou...Horor byl, když se k ní přiblížila doktorka v tom klasickém plášti s těma nítěnýma knoflíkama, to se tenkrát mohla chudák zbláznit, jak vyváděla...Na povlečení, to samý, přešli jsme na zipy...v podstatě jediné, co jí opravdu nevadí, jsou ty kovové džínové. Teď jí bude 6 a už teda tolik nevyvádí, ale dobrovolně si nic knoflíkovýho nevezme. Když se tak nad tím zamýšlím, tak už za tu dobu máme vlastně vcelku bezkonflíkovou domácnost.
Ona je to i pojmenovaná fobie, kompounofobie;.)