Osobně si myslím, že je to přehnané vodění dětí za ručičku. Pochopila bych to pro 1. a max. 2. třídu, aby rodiče i děti měli čas si na povinnosti zvyknout, ale pro druhý stupeň vůbec. Navíc se docela často stává, doufám, že nejen mně, že se v hodině stihne učiva míň nebo víc, než jsem přímo naplánovala v přípravě nebo zapsala do třídní knihy. Jak tu někdo zmínil, že téma příprav je pro učitele ožehavé, tak s tím nesouhlasím. Jen si nejsem jistá, k čemu by mi bylo, kdybych si přípravu zadávala do počítače a na internet, když počítač rozhodně v každé hodině nemám k dispozici, a navíc by mým poznámkám asi ne každý rozuměl. Rozhodně si je nepíšu slovo od slova.
A to nemluvím o tom, že před odchodem na mateřskou byl na celou chodbu (8 učitelů) jeden jediný počítač a tahat si všechny sešity s přípravami denně do počítačové učebny, tam to v rychlosti přepisovat, než tam začne hodina, na to asi taky není čas.
Dokud jsem učila na prvním stupni, tak jsem na konci dne zapisovala do ŽK známky a kontrolovala zápisy do úkolníčku. To mi přijde jako dostačující. Pokud byl žák nemocný, domluvila jsem se s rodiči na poslání sms (za své) nebo emailu, nebo poslání kopií zápisů a seznam probrané látky po spolužákovi.
A co se týče komunikace s rodiči telefonem nebo emailem, v budoucí praxi po mateřské budu hodně opatrná. Na rodiče není spoleh a číslo i email se vždy od někoho dostane do rukou dětem, jejich kamarádům a člověk pak čelí otravným a výhružným mailům, sms nebo je obtěžován prozváněním. A to v popisu práce učitelé fakt nemají, nebo snad ano? A řešit po večerech telefonáty rodičů kvůli nemoci dětí, zapomenutému domácímu úkolu apod. taky není nic moc.
Celkově tak nějak uvažuju, co všechno rodiče po učitelích chtějí, jak tu tak občas pročítám diskuse. Mám čím dál větší dojem, že si rodiče myslí, že jejich požadavky se mohou zvyšovat, ale požadavky učitelů jsou zde kolikrát dost propírané a kritizované. Začínám mít pomalu strach z toho, co na mě rodiče vybalí, až se vrátím do praxe.