Jako dítěti mi vadilo, že jsme si nesměli zapsat zápis před hodinou, když ho služba psala na tabuli, protože mi hodně vyhovovalo sledovat to, co mám zapsané a provázat si to s výkladem učitele. Opačný postup mi neseděl, zejména ve chvíli, kdy jsem měla pocit, že učitelka říkala něco trochu jiného, než bylo zapsáno a já to neměla jak ověřit....

A hodně rychle jsem se naučila si ze zápisu na tabuli udělat zápis vlastní. Co jsem si nezapsala podle sebe, do hlavy nešlo...

A jsem ten typ, co se něco naučí, právě jen když si to napíše.

Na druhou stranu chápu, že spousta dětí zápisy ručně psané nepotřebují, že jim opravdu stačí přečíst si něco, co zapsal někdo jiný.

Podle mě neexistuje nic univerzálního a každý by si měl najít svou cestu. enže když existuje právě jen jedna možnost, jak to nebo ono dělat, tak se hledá dost špatně .