Přidat odpověď
Nevím Monty, ale já měla to štěstí, že se mi tohle dvakrát stalo... poprvé jako úplně nepolíbené, bylo mi asi třináct, čtrnáct... ten kluk byl nejhezčí na gymplu, starší, pořád četl a poslouchal PinkFloyd... a pak se to nějak stalo a najednou jsem byla já ta Bella... nakonec se odstěhoval, nechal mě doma s pukajícím srdcem, fakt... a to jsem byla pískle.
Podruhé se to stalo na vysoký... tam už to nebylo tak nevinný, ale ten spalující náboj to mělo tak velkej, že jsme to nakonec neustáli ani jeden...
dodnes na to vzpomínám, ale ty pocity jsem zapomněla.., ten film mi je vrátil. Je to jako droga.
Předchozí