Nepomohlo mi vůbec nic. Zvracela jsem na lačno i najezená, zvracela jsem zázvorová lízátka, zvracela jsem i homeopatika, zvracela jsem naprosto všechno sladké a kyselé a taky jsem zvracela vše co jsem vypila. Ještě že jsem OSVČ a mohla jsem být doma
Prvních 5 měsíců jsem blila pořád vše výše zmíněné, pak do porodu už jen občas (rozuměj, jednou denně až několikrát týdně ) a zejména když jsem se najedla - třeba oběda - a pak se ukázalo, že syn není ochoten se o břicho s porcí jídla dělit . Pak už to tedy bylo úplně v pohodě, protože jsem byla tak zvyklá, že jsem to brala jako vysmrkání nebo umytí rukou... Taky už jsem uměla líp předpovědět, kdy to přijde, a třeba v restauraci v průběhu oběda jsem si už prostě jen odskočila
Od nějakého toho 20. týdne už jsem s tím blitím dovedla normálně žít, cestovat (blít se dá důstojně i ve vlaku, dálkovém autobusu atd.).
Poslední tři měsíce mi na zahnání blití částečně pomáhaly mentolové žvýkačky. Měla jsem spotřebu minimálně balíček denně.