Velmi mnoho otázek
S počítačem jsem se setkala poprvé na matematické ZŠ, to ale bylo ještě v dřevních dobách počítačových a nebylo to tedy ještě PC.
PC jsem poprvé potkala doma, rodiče pořídili jedno z prvních dostupných v republice. Bylo to něco pro nás nového a skvělého (navíc všichni kamarádi zelenali závistí a chodili se k nám domů na ten zázrak koukat), takže mě to od začátku strašně bavilo a šlo dost samo, když se pak vyrojily spousty PC všude možně, tak už jsem měla DOSové základy a něco tak směšně snadno ovladatelného obrázkovým písmem, jako jsou Windows, už byla jen sranda - než jsem narazila na zrádnost a poruchovost této analfabetické komunikace s počítačem
Počítač je pro mě dnes v práci naprosto nezbytný, i teď na MD pracuju z domova přes počítač, mimojiné přes e-learning učím v rámci Talnetu.
Interaktivní tabuli jsem do práce vyškemrala, na jakési prezentaci mě hrozně nadchla a umluvila jsem na ni kolegy Používám ji, ale méně, než jsem si představovala. Občas používám hotové programy, občas si tvořím vlastní - ale je to velmi pracné. Vlastně ji nejvíce oceňuju ve chvílích, kdy demonstruju nějaké internetové nástroje - to, že nemusím běhat ke stolu s počítačem, ale plynule během řeči jen prstem klepnu na tabuli a odkaz se otevře, je moc příjemné, umožňuje mi to neztrácet kontakt s posluchači během přednášení.