v kině bych ten film nedala. stáhla jsem si ho a pustila přes den, když nikdo nebyl doma. Pořád jsem si puštění flmu odkládala, ale jsem ráda, že jsem to nakonec udělala. Bylo to maso, ale zase to nebyl až takový krvák, jak jsem čekala. Emočně to bylo horší. Tím, že to už není jen vyprávění o tom, co se stalo, ale díky hercům si uvědomí, že to byli normálni lidi a že se jim to stalo prakticky kvůli blbosti. A uvědomila jsem si i to, že nejvíc ze všech to odnesly ty děti z Lidic.
Film rozhodně doporučuji shlédnout, nedá se pořád říkat, to nedám, to je psycho... už kvůli tomu, aby na to nikdo nezapomněl.