Mám doma Samuela. Původně měl mít o dost exotičtější jméno, tohle bylo "couvnutí k mainstreamu". Říkám mu Samueli, když chci aby mě bral vážně a poslouchal, jinak Samy - na tom se mi líbí, že se to neskloňuje a zní stejně v češtině jako v jakýchkoliv jazycích. Důležité pro mě taky bylo to, že nemá háčky a čárky a je mezinárodní, vzhledem k tomu, že se dost pohybujeme v zahraničí.
A líbí se mi čím dál tím víc.