Tak před pár dny jsem tu řešila potrat jako téma, ve kterém jsem byla občas i obviněna, že je mi kocour přednější než miminko - kocour má akutní toxu a já jsem v půlce prvního trimestru, kdy je toxa nejvíce nebezpečná.
Není mi přednější než miminko. Kdyby byl, ani bych nevěděla, že toxu má, sama od sebe jsem mu nechala vzít krev a sbírala trus, vyšetření mě stálo 600 kč, aby mi doktor zavolal, že má akutní toxoplazmozu. V ten moment jsem byla delší dobu sama s dětma, manžel byl pracovně v cizině, měla bolavou nohu, na kterou nemůžu šlapat a už mám potvrzeno, že po ukončení 1. trimestru mě čeká operace, rentgeny, tak jsem uzlíček nervů.
Samozřejmě jsem nechala vyšetřit i sebe a dnes mi doktorka volala, že mám výsledky negativní
Tudíž jsem toxu nikdy neměla a nemám protilátky, je to v pytli.
Hned jak jsem se dozvěděla, že je kocour nemocný, obvolala jsem kamarádky a i chovatelku, od které jsem ho kupovala za těžký peníz - nikdo si ho vzít nechcce ani na pár dnů, natož na dýl. Nikdo, nemůže ani nikdo z rodiny, která převážně nefunguje ani jako rodina, ta část která funguje by zase musela někam dát psi, rotvajlera, křížence, který by ho slupli jako malinu...
Všichni se bojí, že to chytnou, že to chytnou jejich děti, jejich zvířata, i chovatelka ho odmítá...
Tak co mám dělat?
Prý má být infekční tři týdny - to je info z internetu, ale dnes jsem ještě volala na veterinu a tam mi řekli, ať ho dám pryč, že je pro mě velmi nebezpečný celé těhotenství a infekční může být až tři měsíce...
No a zas mě to dostalo. Nemám ho komu dát, obvolala jsem koho šlo, manžel taky...
Zbývá jedině útulek nebo ho strčit z terasy ( černý humor, samozřejmě )
Je to ragdoll, zlatej kocour, má nás rád, je to gaučák, nádhernej, hodnej, útulek by ho zabil...
Tak co dál? Platit 3 měsíce kočičí hotel? Jednak jsou beznadějně naplněné, Praha a okolí mají až do ledna narváno, jednak tři měsíce je dlouhá doba a na den cca 120 kč...ale stejně není místo...
Takže co? Nevíte o někom? Nebo nechcete ho snad někdo? Ač ho milujeme, tak ten strach je větší.
Nemám mu měnit záchod, ale musím, nikdo jiný to neudělá, manžel je každou chvilku pryč, kdybych to neudělala já, tak tam bobky zůstanou celé dny a tím stoupá dost i riziko nákazy...že to roznese, navíc na vzduchu se to stává infekčním.
Ano, mám u toho rukavice, myju si ruce jako šílenec...dáávám si pozor kdy co jím, ruce už mám vysušené, ale stejně, nějaké riziko tu je...
A už mi z toho začíná i hrabat.
A teď babo raď....
On je ke všemu tak zlatej a za nic nemůže, je to v podstatě moje vina, chytil to ze syrového masa...o toxe jsem nevěděla....
Jak by jste to řešily vy?